- úplný odklon od Kanta, návrat ke Spinozovi, Leibnitzovi, známky scholastiky
- vše, čím vnímáme, je zavádějící – racio, smysly, řeč – musíme se od toho odpoutat > to co zbyde = fenomény
> pravdy, nezávislé na prostoru a čase
prášky na hubnutí na predpis
Edmund Husserl
narozen v Prostějově 1859 – 1938, Žid, ovlivněn prednáškami Bolzana, Kartezianské meditace
vytvořena nová terminologie – fainomenon – jev, učení o jevech, podstatách, snaha objevit zákl.prvky jsoucna, podstaty vseho, fenomén je jednota jevu a podstaty; filosofie se má zabývat tím, co je dané, co je nezpochybnitelné (filozofie > exaktní věda o fenoménech)
fenomenologická metoda – schopnost bezprostředního zření na podstaty věcí;
- podstata se jeví, je nutno ji správně vidět;
- podstata není skryta za jevem, je v něm
cviky na zadek a stehna
každý máme dogmatickou víru v existenci reálného světa - té se musíme na moment zbavit, ozávorkovat ji, abychom se soustředili na oblast našeho vědomí. Svět se stává pouhým fenoménem a teprve poté můžeme zkoumat, na jakém základě se fenomény sdružují a uspořádávají. Poté musíme ozávorkovat i naše vědomí,dojdeme tak k vědomí transcendentnímu
vychází z Descarta – Myslím, tedy jsem, ale jsi i ty – vyhnul se subjektivismu, musíme se zbavit pocitu o světě samotném, neboť všechny věci, které předpokládáme, jsou v souvislosti se světem x to je chyba!! Poté zbývá už jen čisté vědomí – to je základ veškerého jsoucna
logické zákony nejsou identické s procesy v našem vědomí – my žijeme v přirozeném světě, v němž není důležité znát vědecké poznatky, ty se totiž přesunuly mimo rámec žití člověka
Jak mít vyrýsované brišní svaly
primární aktvivtou člověka je činnost, ne poznáni. To se musí odvíjet z činnosti, ne naopak
dvojvrstevnost fenoménů – první vrstva – empiricko-reálná – vnímaná smysly, základ fenoménu
- druhá vrstva – esence a esenciální fakta – vrstva ideálních předmětů, podstat věcí – filozofie se zabývá esencemi, exaktní vědy jsou vědy o faktech